Hodnota

Kde je naše hodnota?

Chodíme do práce, abychom vydělali víc peněz. Chceme mít peníze, abychom si mohli koupit byt či dům – čtyři stěny, které nám patří. Čtyři stěny, ve kterých je náš osobní prostor. Čtyři stěny a okno, abychom mohli čas od času vykouknout ven a vidět, jak si žijí ostatní. A možná ještě dveře, abychom mohli někdy dát průchod odvaze vyjít ven. A abychom se rychle mohli vrátit zpět do polstrovaného pelíšku.

Chceme peníze, abychom si mohli koupit auto. Vozítko na kolečkách, kterým se budeme přemisťovat mezi polstrovanými pelíšky. Do školy, do školky, do práce, na kroužky, nakoupit a pak rychle domů. Nepřemýšlet. Nechodit. Jezdit rychle od jednoho k druhému, abychom nemuseli vykouknout za hranice našich dní. Občas nás auto vyveze za město, do lesa na houby – rychle se nadechnout a pak zase zpátky. Zpátky tam, kde tepe život. Kde bují vztahy. A nebo ne?

Známe to od mala. Musíš být hodná, abys něco dostala pod stromečkem. Musíš být hodná, aby ti šéf přidal peníze. Musíš být hodná = poslušná, abys měla víc majetku. Hlavně nebuď neposlušná. Hlavně nebuď zlobivá. Hlavně nepřemýšlej. Hlavně neměj svou hodnotu!

Protože když budeš znát svou hodnotu, budeš vědět, co už dělat nechceš. Budeš vědět, že nechceš být hodná. Budeš vědět, že nezáleží na hromadě majetku. Budeš vědět, že větší cenu má úsměv. Nebo vzpomínka na výlet do lesa. Nebo papír na kterém je první obrázek tvého syna.

Peníze jsou jen cesta. Je to jen prostředek. A je jen na nás, jakou jim dáme hodnotu. Jestli budou mít cenu jednoho prošlého jogurtu a upocené cesty z práce. Nebo hodnotu papíru, pastelek a spousty lásky z jednoho malého srdíčka.

Není důležité, jestli jste hodní. Je důležité, jestli máte svou hodnotu.