Mít sám sebe

Dnešní doba je velmi rozpolcená. Ze všech stran se na nás valí rady, jak dobře žít a jak se dobře mít. Všichni tak nějak tušíme, že obrázky hubených modelek nejsou reálné. Víme, že zdaleka ne každý muž má bicepsy jako Pepek námořník. Už jsme pochopili, že nemusíme všichni vypadat stejně a usilovat o postavu jako z přední obálky časopisu.

Ale opět stojíme na rozcestí a tápeme jako malé děti. Co tedy máme dělat? Jakým směrem vykročit? Máme tedy žít zdravě. A co je nejlepší způsob? Nejíst maso? Vajíčka? Vynechat přílohy? Sportovat často? A dopřát si jednou za měsíc masáž… Tantrickou? Thajskou? Havajskou???

Pak přijde čas založit rodinu. Každý přece chce mít děti. Dudlík nebudeme v žádném případě používat, to přece ničí dásně a zoubky. A pleny jedině látkové, ať snížíme dopad na životní prostředí. Ale který krém je nejlepší na ty jemné prdelky? Později musíme vybrat školku, která má nejvíc kroužků. Bude náš prcek chodit na baby karate, flétničku nebo angličtinu?? Nebo rovnou na všechny?

Po práci musíme běžet s ostatními do obchodu, nakoupit, doma navařit, vyprat, vyžehlit, trochu poklidit, udělat s dětmi úkoly… možná dneska stihnu i jógu!

A kde je konec těch krysích závodů? Když tohle všechno zvládáme, kdy už budeme konečně šťastní? Když už mám všechno, co mám mít, kdy přijde úleva?

Nepřijde. Protože zdaleka nejdůležitější je mít sám sebe. Mít se v úctě. Chovat lásku k sobě a svému tělu. Mít rovnováhu – je čas práce a čas odpočinku. Vědět, že teď a tady vypadám přesně tak, jak vypadat mám. Že teď a tady jsem nejdokonalejší bytost, jaká může existovat. Že mám srdce, které bije. A ruce, které hladí.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *